|
|
Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století
Kubištová, Mariana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Schlosser Trnková, Petra (oponent) ; Pospěch, Tomáš (oponent)
Mariana Kubištová ČESKÁ FOTOGRAFIE ARCHITEKTURY VE DVACÁTÝCH AŽ PADESÁTÝCH LETECH 20. STOLETÍ Abstrakt Dizertační práce Česká fotografie architektury ve dvacátých až padesátých letech 20. století se zabývá tématem fotografie architektury, jež je vymezeno dvacátými až padesátými lety 20. století, soustředěno na české prostředí a zaměřeno zejména na stýkání fotografie se soudobými počiny na poli architektury, tedy na fotografii moderní architektury. Metodologicky téma zkoumá jak pohledem vycházejícím z vizuálních studií, tak aplikuje o něco tradičnější přístupy, které se snaží definovat fotografii architektury v závislosti na posláních, které vykonává, vymezit různé její kategorie, popsat její historii a jmenovat některé její důležité představitele. Každý z těchto přístupů je totiž schopen zachytit jiný aspekt sledovaného tématu. První část práce se pokouší odpovědět na otázku, co je to fotografie architektury, co za ni můžeme považovat a jak k ní lze přistupovat a interpretovat ji. Shrnuje také dosavadní poznání o historii tohoto oboru, a to jak u nás, tak v zahraničí. V neposlední řadě se pokouší nastínit historický, společenský a výtvarný kontext ve zkoumané době. Druhá část práce vychází z předpokladu, že jádro a největší objem vizuálního materiálu leží v oblasti živnostenské fotografie. Zkoumání...
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
| |
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu
Hubeňáková, Monika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
- Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu Cílem práce je odpovědět na to, zda lze při srovnání vybraných děl české a německé literatury pro děti najít společné či rozdílné znaky. Výzkumná otázka, kterou si v této práci kladu, zní: Jaké společné a rozdílné znaky lze najít při porovnání německé a české literatury pro děti doby nové věcnosti? Základními metodami používanými v práci jsou metody analytická a komparativní. Nejprve jednotlivé knihy analyzuji z hlediska již v úvodu stanovených kritérií. V bakalářské práci nejprve popisuji hnutí nové věcnosti v obecnější rovině, kontext doby od konce první světové války po Výmarskou republiku. Následující část pojednává o kultuře Výmarské republiky, době tzv. zlatých dvacátých let a rozvoji masové kultury. Dále je definován styl nové věcnosti, její formování, typické znaky, témata, kterými se zabývá, působení v rozličných oblastech umění a její vztah k avantgardám. Do první kapitoly je také zahrnut český historický kontext, doba První republiky. Poté následuje definování literatury určené dětem a mládeži a její funkce. Následně jsou od německého spisovatele Ericha Kästnera knihy Emil a detektivové a Kulička a Toník a od českého autora Jaroslava...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.